Tento ucelený svazek souborného vydání jednotlivých specializovaných map s odborným obsahem je jedním z výsledků grantového projektu
„Postoje obyvatel Moravskoslezského kraje na využití internetu věcí za účelem rozvoje koncepce chytrých měst".
Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu předána dne 29. 7. 2019 zástupci aplikačního garanta.
Dílo podléhá citační normě. Klikem na znění závěrečné zprávy.
Specializovaná mapa výsledek TL01000015-V1. Odborný tým výsledku - Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová a Věra Juříčková
Specializovaná mapa „Chytrá města očima obyvatel Moravskoslezského kraje“, prezentuje výsledky původních vědeckých výzkumů a získaných dat,
jež byly interpretovány validními výzkumnými metodami v rámci realizace projektu „Postoje obyvatel Moravskoslezského kraje na využití internetu věcí za účelem rozvoje koncepce chytrých měst“,
který je řešen s finanční podporou TA ČR (Registrační číslo projektu TL01000015). Soubor specializované mapy s odborným obsahem je tvořen, jako jeden ucelený svazek.
Pro větší přehlednost se skládá se z tematicky dílčích specializovaných map dokreslující shrnutí jejího obsahu v grafickém provedení.
|
Základní charakteristika respondentů výzkumu.
Velikost výběrového souboru pro sociologický výzkum byl 1 002 respondentů z Moravskoslezského kraje, kvantitativní šetření reprezentativní na lidech z obcí nad 2 000 obyvatel.
Podle místa bydliště: 5,2 % respondentů bylo z Bruntálu, 15,9 % z Frýdku-Místku, 24,1 % z Karviné, 9,8 % z Nového Jičína, 12,8 % z Opavy a 31,3 % z Ostravy.
|
|
Zájem o problematiku Smart City / Smart Region.
Zájem o problematiku chytrých měst či regionů je poměrně vysoký (dvě třetiny zajímá) a tři čtvrtiny respondentů se navíc domnívají,
že chytré město či region jim zlepší život. S vyšší mírou vzdělanosti roste i míra zájmu o tuto problematiku – u vysokoškolsky vzdělaných až 80,5 %,
u lidí se základním či žádným vzděláním pouze 36,6 %. Vysoký zájem je také u OSVČ (82,2 %) a nízký naopak u nezaměstnaných (43,2 %).
Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Důležité změny k lepšímu zavedení prvků chytrého města.
Nejčastěji respondenti kraje uvádí jako důležité změny k zavedení chytrého pouličního osvětlení (85 %), chytrého řízení dopravy (85 %) a chytrého zajištění bezpečnosti (84 %).
Kromě dobíjecích stanic pro elektromobily (46 %) jsou všechny nabízené varianty většinou respondentů označovány jako důležité.
Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Využití chytrých technologií.
Současné využití jednotlivých chytrých prvků v kraji je nízké. Nejčastěji respondenti již využili chytré turistické aplikace (40 %),
dále chytré řízení dopravy (29 %) a chytré parkování (29 %). Mezi nejméně využívané patří zejména energetický management (8 %)
a chytré zavlažování městské zeleně (8 %). Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Priority jednotlivých oblastí.
Většině uvedených prvků v kraji je přisuzována velká až spíše velká priorita. Pouze u dobíjecích stanic pro elektromobily převažují odpovědi malá až spíše malá priorita.
Nejvyšší priorita je přisuzována chytrému zajištění bezpečnosti, chytrému řízení dopravy a chytrému pouličnímu osvětlení.
Respondenti, kteří dané prvky již využili, většině z nich přisuzují mírně vyšší prioritu. Nižší prioritu přisuzují energetickému managementu.
U prvků s nejvyšší prioritou je spokojenost s realizací pouze mírně nadprůměrná (vzhledem k uvedeným prvkům),
navíc průměrná míra spokojenosti (nižší než 2,5) značí spíše nespokojenost. S chytrými turistickými aplikacemi jsou respondenti nejvíce spokojeni,
přisuzují jim však pouze průměrnou prioritu. S realizací dobíjecích stanic pro elektromobily nejsou respondenti spokojeni, zároveň však jde o prvek
s nejnižší prioritou. Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Důvody pro chytré město.
Pro tři čtvrtiny respondentů z kraje (75,4 %) je hlavním důvodem, proč by se město mělo stát „chytrým“ zlepšení kvality života obyvatel,
pro tři pětiny (60,0 %) úspora nákladů a nejméně častým uváděným důvodem (čtvrtinou dotázaných 24,4 %) bylo zvýšení konkurenceschopnosti
např. zastavení odlivu mozků nebo rozšíření příhraniční spolupráce. Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Zdroje informací o strategii chytrého města.
Nejčastěji informace o strategii chytrého města v kraji získávají respondenti z internetu (51,5 %), městských zpravodajů (40,3 %),
webových stránek měst (37 %) či sociálních sítí (36 %). Městské zpravodaje a televize jsou zdrojem především u starších lidí,
u mladší převládají sociální sítě. Informace na internetu obecně jsou častým zdrojem ve všech věkových kategoriích.
Nejméně často dotázaní získávají informace o strategii chytrého města z vystoupení představitelů města, z odborných přednášek organizovaných městem (7,4 %)
a z aktivit spolupráce města s dalšími organizacemi a firmami (7,6 %). Spokojenost s úrovní poskytovaných informací není příliš vysoká.
Kladně respondenti hodnotí dostupnost informací na informačních centrech a nejvíce jsou respondenti nespokojení s objasňováním vize chytrých měst v televizi.
Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Vnitřní bariéry pro budování chytrého města.
Se všemi uvedenými možnými vnitřními bariérami rozvoje chytrého města souhlasí nadpoloviční většina respondentů.
Nejčastěji je bariérou neinformovanost občanů (77 %), dále chybějící zpětná vazba potřeb občanů (73 %) a neznalost technologií (70 %).
Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
|
Vnější bariéry pro budování chytrého města.
Se všemi uvedenými možnými vnějšími bariérami rozvoje chytrého města souhlasí nadpoloviční většina respondentů z kraje.
Nejčastěji jde o bariéry: malá medializace možnosti využití (74 %) a nízká motivace měst zavést nové technologie (72 %).
Mapa zobrazuje analýzu dat z výzkumů podle místa bydliště respondenta.
|
Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik
